Pomoc pracující matce

eva/ redakcia 4

Po hitovke inšpirovanej stredoškolskou učebnicou hospodárenia v domácnosti z 50. rokov: Ako sa pripraviť na príchod manžela z práce musíme prihodiť do debaty ďalší kúsok. 

Je to citát z poučnej encyklopédie, ktorú v onej dobe preštudovala a do dnes drží zaprášenú niekde v knižnici snáď každá naša mama.

MUDr. Mirka Klímová-Fuegnerová “Naše dítě”, Státní zdravotnické nakladatelství, Praha , 1964:

Pomoc pracující matce

Za dřívějších času, když žena musela jít do práce velmi brzy po porodu, byla to pro ni velká pohroma. Musela nechat díťe nespolehlivé sousedce, staré babičce, nebo dokonce jej zamykala. Celou tu dobu v práci myslila na své díťe, byla nepokojná starostmi, nemohla se soustředit na práci.

Po návratu neměla opět klid, sháněla, napravovala škody zdravotní i výchovné, které se objevily u malého človíčka. Kolik tragédií se stalo v matčině nepřítomnosti, kolik dětí bylo špatně vychováno, špatně živeno a někdy i churavělo, protože se jim nemohla matka věnovat.

Socialistická společnost se však postarala o osvobození ženy a pomáhá jí především v péči o dítě.Buduje síť zdravotnických zařízení pro malé děti, z nichž nejduležitejší jsou jesle.

Jesle vychovávají děti ke společnému soužití s ostatními dětmi, k lepšímu vývinu těch rysú povahy, ktoré jim budou užitečné:pomáhají vychovávat v dětech smysl pro kolektivní život, ohled na druhé, samostatnost, kázeň, dobré hygienické návyky, někdy musí i napravovat špatnou výchovu rodiny: odvykají dítě zhýčkanosti, vyběravosti,vzteku. Každá matka a otec oceňují tuto práci jeslí a neruší ji svým výchovním púsobením v těch chvílích, kdy mají dítě u sebe.

Zaměstnaná žena.

(poznámka: K dokonalému dokresleniu situácie len pripomínam, že tieto rady sú adresované matke päťmesačného dieťatka v kapitole “Pátí měsíc.”)

Chodíte už do práce?

Máte dítě v jeslích? Nebo u něho máte někoho doma?

Nic se nebojte, že se vám odcizí, že vás nebude mít rádo nebo že vy sama z něho nic mít nebudete, že zameškáte krásnou dobu jeho duševního probouzení, že všechny radosti z děcka bude mít někdo jiný.

Není to pravda. Máte –li své dítě ráda a chcete-li mu dát to najlepší vychování, pracujete-li pro ně a věnujete mu oddaně každou svou volnou chvíli, vaše dítě to pozná a bude vás mít rádo. Rodiče získají autoritu a lásku dítěte jen svou prací, jak říká Makarenko.

A že ho málo užijete? Naopak. Chvíle prožité společně jsou mnohem vroucnější, plnější a intenzivnější, než kdybyste byla stále kolem svého dítěte. Vaše prítomnost je pro dítě svátkem, tak jako pro vás.

Nesmíte ovšem v této chvíli dítě hýčkat, ani zase stále hubovat. Chovejte se laskavě, ale pevně. Bylo by nejhorší pro jeho výchovu, kdybyste si říkala: “Mám je tak málokdy, trochu mu povolím, ať mě rádo vidí!” Dítě si neváží nedúslednosti, nemiluje slabost. Také ovšem je neodpuzujte stálým okřikováním a sledováním.

Učiňte výchovné otázky předmětem rozhovoru na besedě rodičú s lékařem v jeslích. Dejte podnět k takové schúzce! Snažte sa o to, aby z řešení vašich otázek měli zisk i ostatní z rodičú. Dbejte taky o to, aby výchovné snahy jeslí i vás rodičú byly jednotné! Nic by nepokřivilo povahu vašeho dítěte tak jako nesouhlas mezi výchovou v jeslích a výchovou doma.

1 Hviezdička2 Hviezdičky3 Hviezdičky4 Hviezdičky5 Hviezdičiek (2 hlasov, priemerne: 3,00 z 5)
Loading...

Komentáre k článku

  1. No…myslím si, že hlavne treba rozlišovať. Za komunizmu vychádzalo mnoho ideologického balastu, dnes vychádza mnoho balastu pod rúškou demokracie. Rozumný človek by mal mať prehľad a urobiť si z toho svoj záver. A naviac- každá mamina je iná, tak ako každé dieťa je iné. Základné veci sú rovnaké, ale model fungovania rodiny si musí každý vytvoriť svoj. Ja mám niekoľko kníh o materstve a musím povedať, že aj staručká kniha od známeho pediatra prof. Švejcara, ktorú som si kúpila ešte počas vysokej školy v antikvariáte, nie je na zahodenie a rada si z nej čítam. Ja osobne som dieťa – ročník 73, moja mama ma kojila rok, myslím, že dochádzala domov kojiť, aj keď už bola v práci (kojace matky mali na to v zákonníku práce vyčlenený nejaký čas každý deň) a do môjho nástupu do škôlky so mnou bola babička. Takže som bola ako v bavlnke. Verím, že niektorí majú naozaj negatívne skúsenosti, ale aj tak si myslím, že nič nie je čierne ani biele.

  2. Kde este trva materska dovolenka 3 roky?

    Tesim sa, ze nasa spolocnost vyprodukuje asi velmi citlivych, a empatickych ludi, kedze sa im maminky naplno venuju 3 roky vkuse.

    Aj ja som jaslickove dieta 70. rokov. Mimochodom, prave tieto zelenosoplave jaslickove deti maju ovela nizsi vyskyt alergickych ochoreni, ako dnesne moderne deti.

    V celej zapadnej Europe (a zapadne od Europy) NEEXISTUJE taka dlha MD. Asi preto je tam vyssia kriminalita,ze?

    Logicky. my sme ta nedojcena generacia, sme preto aj hlupejsi?

  3. Veľmi dobre poznám celú tú „úžasnú“ knihu, ktorá mala pomáhať rodičom pri výchove detí. Mám 30 rokov, 3 deti a dostala som ju od mojej mamy pri prvom dieťati ako „dedičstvo“. S manželom ju však od začiatku berieme ako niečo absurdné, aj keď sa na mnohých veciach nasmejeme, vzápätí je nám doplaču pri pomyslení, koľko rodičov naozaj dodržiavalo uvedené postupy, a spôsobilo nenapraviteľné škody vlastným deťom. Je to aj o vtedajšom režime, no aj dnes sa mnohé médi snažia pôsobyť na rodičov manipulačne. Mamičky a oteckovia! Ak sa smejete na tejto historickej knihe, dajte si pozor, aby sa vaše deti o pár rokov nesmiali na dnešných odborných radách, ak ich budete bez premyslenia nasledovať. Podičia by mali v prvom rade cítiť, čo dieťa ozaj potrebuje a nedať sa „zaručenými“ informáciami o výchove, strave,…atď ovplyvňovať. Pri našich deťoch sa len orientujeme v pediatrických a pedagogických knihách. Nakoniec vždy rozhodne náš pocit a intuícia. Tú knihu hodnotím :všetko zlé, je na niečo dobré.Aspoň sme varovaní. Majte sa.

  4. Nechala som sa inšpirovať článkom a našla v maminej knižnici spomínanú knižku. Musím priznať, že som sa fakt pobavila. Napr. pasáž zo str. 76, kde sa píše, ako sovietski lekári „vychovávajú ženu k vedeckému chápaniu pôrodných dejov“. Alebo str. 132 – citujem: „Krásna kniha vás posilní a povzbudí. Pôrodnícke oddelenie alebo ľudová knižnica vám poskytnú výber krásnej literatúry. Vyhnite sa brakovej literatúre, ktorá počíta s nízkou duševnou úrovňou. Skreslí vám náhľad na život a odvádza od skutočnosti. Okrem toho všetky také knižky „pre ženy“ (Červená knihovňa, Z večerov pod lampou) prešli už mnohými rukami. Sú staré, špinavé a prenášajú sa nimi choroboplodné zárodky. Musíte sa im čo najúzkostlivejšie vyhýbať!“. A ešte – rady pre ženu 4 týždne po pôrode: „Chcete sa už kúpať? Zatiaľ však kúpeľ ešte nie je pre vás vhodný. No nič neprekáža tomu, aby ste sa oplákli celá pod vlažnou sprchou! Dá sa to zariadiť tak, že vám niekto poslúži sprchou vlažnej vody z kanvy. Ak nemáte vaňu, stojte pritom vo väčšom dreze.“

Pridaj komentár