Výtvarné projevy v předškolním věku

Aké rolu hrajú výtvarné činnosti a hlavne kreslenie vo vývoji preškoláka? Ktoré schopnosti sú pre neho nutné? Je závažné, ak dieťa nerado kreslí? Akými metódami je možné podporiť rozvoj výtvarných činností, ale aj záujem o ne?

A na záver tip na dobrú knižku, ktorá vám bude nápomocná.

Výtvarné aktivity

Předškolák se zajímá o celou škálu výtvarných technik a postupně se v nich zdokonaluje. Nejedná se přitom jen o typickou kresbu tužkou či pastelkami, ale i o další výtvarné činnosti. Některé z nich mají napodobivý charakter, kdy se dítě inspiruje výtvarnými činnostmi dospělého. V dalších z nich se odráží dětská hra, mající podobu čmárání klackem v písku, kreslení kouskem cihly na zeď, ale i sestavování různých seskupení z barevných kamínků, které, jak uvádí dítě, se mu líbí.

Typickými výtvarnými aktivitami – někdy spontánními, jindy navozenými dospělým – jsou malování, modelování či vytrhávání z papírů a lepení. Dítě také rádo sbírá zajímavé materiály a předměty, klade je do určité kompozice a následně je „vystavuje“ jako svůj umělecký výtvor a zajímá se, jak se ostatním líbí. V těchto výtvarných činnostech vzniká sice jakýsi produkt, daleko důležitější je však pro dítě samotný proces tvoření.

Tvoření vychovává

Prostřednictvím výtvarných činností se totiž vyjadřuje – sděluje dospělým, jak svět vidí nebo jaký by chtělo svět mít, což podporuje rozvoj poznávacích procesů. Je to proces spontánní, vycházející z niterného života dítěte a můžeme v něm postihnout, jaký ke světu dítě zaujímá citový postoj. Raduje se z tvořivé činnosti, ale také ze spolupráce s ostatními, čímž se posiluje sociální vývoj, zejména budování vrstevnických vztahů. Při kreslení, stejně jako v jiných výtvarných činnostech, se dítě uvolňuje, vyjadřuje, co je tíží (může přitom vyjádřit výtvarně to, co ještě nedovede říci slovně), a tím se zbavuje napětí. Můžeme tedy říci, že výtvarná činnost má terapeutický účinek.

Nezapomínáme ani na výchovnou stránku. Je vhodné, aby po etapě vytváření výtvarných produktů následoval rozhovor o daném tématu, čímž dále podněcujeme rozvoj osobnosti předškolního dítěte. Můžeme klást otázky podporující vývoj poznávacích procesů. Kresbou na dané téma nebo dokonce společnou kresbou na jednom velkém archu papíru můžeme napomáhat vytváření pocitu sounáležitosti s třídním kolektivem. Vždy je pro děti největším oceněním vystavení výtvoru: „To je naše společné dílo.“

Význam dětské kresby

Ze všech výtvarných činností byla největší pozornost věnována dětské kresbě. Byli to psychologové, kteří se zkoumáním kresby snažili pochopit její význam a diagnostické možnosti, pedagogové, kteří se zabývali otázkou, jak pomocí kresby podpořit rozvoj osobnosti, ale také umělci, pro něž byla dětská kresba uměleckou inspirací.

Pro psychology je dětská kresba svědectvím, jak si dítě představuje a vnímá svět kolem sebe. Vývoj dětské kresby, probíhající po etapách, je závislý na mentální vyspělosti dítěte, jeho paměti, schopnosti představivosti a reprodukce. Nelze opomenout ani vliv zrakového vnímání a úrovně jemné motoriky. Do kresby se dále promítá paměť, lateralita, rozlišovací schopnosti a pozornost.

Dětská kresba se liší od kresby dospělého. Její význam nespočívá v tom, že dítě musí umět kreslit „hezky“, tj. co nejvěrněji předloze. Pro dítě je kreslení přirozená činnost, která mu umožňuje vyjádřit se. Dítě se raduje z procesu kreslení a obvykle bývá se svými výsledky spokojeno. Dospělý posuzuje hlavně objektivní správnost a vnímá, pokud se výsledek odlišuje buď od reálného vzoru či vnitřní představy.

Zájem o kreslení

Již v předškolním věku nacházíme rozdíly mezi jednotlivými dětmi ve schopnosti nakreslit obrázek či jej pojmenovat. Děti se dále liší v zájmu o kreslení. Pokud předškolní dítě nerado kreslí, může to znamenat, že v některé z funkcí, které jsou nezbytné pro kreslení, je menší či větší odchylka od normálního vývoje. Stejně tak ale nemá zájem o kreslení nebo se mu vyhýbá dítě, které nesprávně drží tužku, má neuvolněnou ruku a bolí ho ruka při kreslení. Zájem o kreslení se obvykle neprojeví ani tam, kde dítě není v kreslení podporováno. Může se stát, že výtvory dítěte rodiče znehodnocují nebo jim nepřisuzují žádný „užitek“: „Zase si jen kreslíš. Nemůžeš dělat něco užitečnějšího?“

Kreslení předškoláka má význam pro později osvojované dovednosti psaní (ale i další školní činnosti, jako např. rýsování). Mohli bychom je označit za jakousi přípravnou etapu pro psaní. To je důvod, proč bychom se neměli spokojovat s tím, že je předškolní dítě uspokojivě rozvinuto v jiných oblastech a očekávat, že se naučí kreslit až ve škole. Chceme-li předcházet problémům při psaní, vzniku specifických poruch učení či snižovat jejich závažnost, můžeme tak činit záměrným působením na vývoj grafomotorických dovedností již v předškolním věku.

Další výtvarné činnosti

Modelování je pro dítě velice přirozené a přináší mu uspokojení z přetváření hmoty (např. modelíny, moduritu, ale i těsta). Modelovat se dokonce dá i se zavřenýma očima a výsledek můžeme prohlížet ze všech stran, což dítěti imponuje.

Při „výtvarném konstruování“ objektů z různých předmětů a materiálů se může uplatnit tvořivost dítěte a jeho kombinační schopnosti. Tato aktivita je vhodná pro děti, které nebývají napoprvé spokojeny s výsledkem – mohou velmi jednoduše vše změnit a přetvořit. Totéž platí i o vytrhávání z papíru a nalepování do koláží.

Při malování barvami (vodovými, temperovými, prstovými) se dítě zabývá barvou a barevnou kompozicí a není tak příliš soustředěno na „správnost“ jednotlivých tahů, jako se např. může stát u kresby.

Tyto další výtvarné aktivity v mateřské škole nikdy neopomíjíme. Mohou vzbudit zájem tam, kde má dítě nějaký problém – nezájem, nechuť, nespokojenost – s kreslením, především pro méně rozvinutou jemnou motoriku či špatný úchop tužky.

Do pozornosti odporúčame knižku z vydavateľstva Portál:

Maryann Kohlová, Cindy Gainerová

Dalších 199 výtvarných činností

Náměty pro tvořivost dětí od 3 let

Autorky nabízejí učitelkám mateřských škol a rodičům mnoho snadných výtvarných činností pro děti od tří let. Děti se s pomocí běžně dostupných a jim známých předmětů a materiálů naučí chápat a používat pojmy, jako je třídění, počítání, porovnávání, měření atd. Děti se aktivně účastní učení a tvoření. Obě autorky jsou zkušené učitelky výtvarné výchovy předškolních dětí.