Když se má správně kojit, musí se správně porodit. Asi 80% problémů, s kterými se jako laktační poradkyně setkávám v prvních týdnech kojení, je důsledkem porodnické praxe. Následky mohou být i dlouhodobé. Víme teď, že sebevraždy, závislosti, násilí, agresivní chování, opoždění vývoje a mentální retardace jsou všechny ovlivněny porodem a kojením.
Jistota, s kterou žena přistupuje k porodu, se promítá do jistoty, s kterou kojí. Velký význam má přitom přístup porodníka a to, jak dítě zažije porod. Je potřeba, aby dítě zakusilo při porodu co možno nejméně bolesti. Dobré je, že kojení pomáhá. Mlezivo má dvakrát více beta-endorfinů (přirozené látky tišící bolest) než matčina vlastní krev. Jejich vysoká hladina zůstává nejméně po dobu 10 dnů. U nedonošených dětí, které jsou více zranitelné, bývá dokonce vyšší.
Znížena hladina endorfínu
Dnes volně nabízený císařský řez nebo epidurální analgezie však hladiny endorfinů v mléce podstatně snižují. Když matka přijme chemické látky snižující její bolest, nebo indukci porodu, dostane dítě mléko s menším obsahem utišujících látek. Musím zdůraznit, že někdy jsou tyto zásahy nevyhnutelné, ale ne v té míře, v jaké se dnes nabízejí.
Když se kojenec dokáže sám přitáhnout k prsu, je vytvořená optimální sací reakce. Přiložení dítěte hned po narození matce na tělo stabilizuje srdeční tep, krevní tlak a hladinu kyslíku. Tělesná teplota dítěte se synchronizuje s teplotou matky. Lépe spí. Zásahy do porodu narušují bezprostřední poporodní instinkty matky a dítěte. Látky podané při porodu byly nalezeny v krvi dítěte ještě i měsíc po narození.
Když dítě nesaje správně, mají matky tendenci dávat vinu sobě. Když dítě dobře nepije, je větší pravděpodobnost, že bude vzdalováno od matky a to znamená, že bude častěji plakat. Pláč je pro psychiku dítěte škodlivý a zvyšuje stres jak u dítěte tak u matky.
Doporučuji ženám, aby se informovaly a měly odvahu žádat takový porod, jaký chtějí.
Začíná společný tanec
V prvních několika dnech začíná společný „tanec“. Dítě věří, že matka naplní jeho potřebu jídla, tepla, doteku, vůně, chuti a lásky. Tyto skutečnosti jsou dnes již spolehlivě uvěřeny. Stejně tak věří matka dítěti, že dá najevo svou potřebu jídla, tepla, doteku, vůně, chuti a lásky. Oba se zotavují z přechodu z vnitřní gestace do gestace vnější; jinými slovy, učí se spolu „tančit“.
Zapomeňte na svou představu dokonalé matky. Soustřeďte se na dítě, ne na domácnost. Při potížích hledejte rychle pomoc. Hlavním důvodem snahy umožnit správné kojení je ohled na matky, protože matky vychovávají nové lidi. První zkušenosti mají dalekosáhlé důsledky. Důvěřujte dítěti jako způsobilé bytosti. Důvěřujte matce a podporujte ji v jejím instinktivním jednání.
Linda Smithová – zakladatelka mezinárodní rady examinátorů laktačních poradců, Zdroj: www.lpp.sk
(2 hlasov, priemerne: 5,00 z 5)
Loading...
Hviezdoslavov Kubín 2025. Básničky a texty podľa ročníkov
Príspevok pri narodení dieťaťa 2025
Prídavky na dieťa 2025
Matkovanie, nový podcast o materstve
Príplatok k prídavku na dieťa
Rodičovský príspevok 2025
Výhercovia súťaží 2024
Všeobecné podmienky súťaží
Komplikovalo sa nam to aj tym ze mala ma pravdepodobne reflux takze mliecko musime zahustovat a ked som ju aj trochu kojila aby mala aj nejake materske strasne vela z toho vygrcala. Bolo to stale dokolecka. Dlhsiu dobu som si odsavala ale nejako som nestihala i ked s velkou namahou dobiehat davku na jedno jedenie. Ked som si zo seba krvopotne s odsavackou vyzmykala 80ml mala uz potrebovala 100ml a ked som sa dostala na 100ml tak uz jedla 150ml. Takze i ked moje prianie bolo striedat susene mliecko s materskym, neskor uz to bolo aspon 2x denne materske potom aspon 1x ku koncu som to materske zhromazdovala aj dva dni len aby mala tych 150ml na jednu davku. Poviem vam nebola to sranda ale bolo to aj tak marne lebo som to mlieko nakoniec aj tak stratila. Verimn ze pri druhom babatku mi kojenie bude dopriate uz budem mudrejsia, verim ze to nema nic s preddispozicou skratka mi to teraz nevyslo a pri druhom to budem mat za odmenu
) Aj mne lezie na nervy pocuvat kamosky ake je to kojenie uzasna vec, ako im mlieko tecie prudom a ako musia vzdy rano nocnu koselu zmykat! A uz musia pomaly mlieko vylievat do umyvadla lebo mrazak maju plny. No je mi to kazdopadne luto a hrozne sa tesim na prikrmovanie na kasicky a zeleninkove prikrmy vtedy uz doprajem mojej milovanej dcerke naozaj kolko budem moct. Pretoze MM som nemohla aj keby som sa potrhala!!!
Zaujala ma vasa diskusia tak sa pripajam s mojou skusenostou. Ja som mala pohodovy, porod uplna brnkacka ked si mozem zazartovat. Mala sa narodila s krasnou porodnou hmotnostou 3810g Prilozenie hned po porode bolo rychle mala sa samozrejme neprisala. O par hodin mi ju sestricka doniesla a znova sme to skusali ale velmi nam to neslo. Problem bol v tom ze uz podla porodnej hmotnosti moze byt kazdemu jasne ze moja mala bola velka hladoska samozrejme ze sme museli zacat prikrmovat striekackou lebo mne sa tvorila len zlta tekutinka co malu este tak poriadne nezasitilo.Takze som prikladala a striedavo prikrmovala.V porodnici deticky zacinali s 10ml my samozrejme s 20ml a koncili sme o dva dni s 80ml. Aj sestricky to komentovali ze takeho hladosa uz dlho nezazili. Mala moje prsniky odmietala lebo odtiala stale netieklo mliecko a to mlezivko ju nebavilo takze s placom mi odmietala prsniky. Doma sme uz “akoze”kojili mala bola na prsnikoch stale tesila som sa ako uzasna stimulacia mliecka podla mudrych knih a clankov. U pediatricky vsak nastalo prekvapenie mala mi schudla na 3250g vraj to uz je na spital. Bola som zhrozena ako to ved som stale kojila!Mala bola nepokojna ale vzdy zaspala (chuda od unavy a od hladu) co som nevedela. Po teste som zistila ze v mojich prsnikoch oboch je vzdy max. 50ml mlieka co malej vobec nestacilo. Vobec sa mi nedotvaralo a tak sme boli nuteni prejst na Nutrilon.Mala pekne pribrala este som sa snazila odsavat a dat jej aspon ake take MM ale marne.
Problem je v tom, ze vacsina zien, ktora sa rozhodla nekojit lebo je to pre nich ”pohodlnejsie” pocitom vinny netrpia a trufam si povedat, ze ani necitaju clanky o kojeni, lebo to nepovazuju za potrebne. Pre nich je zivot gombicka a basta. Ale zeny, ktore maju zaujem, tak citaju aby sa dozvedeli viac, uz pred porodom, aby boli pripravene a ked to potom nejde ani podla ich predstav, ani sa to objektivne dobre nerozbieha a nejde to, povedzme si otvorene, s takou lahkostou, s akou sa dojcenie niekedy popisuje ( s cim de facto suhlasim lebo by masovemu dojceniu asi nepomohlo keby napisali, ze je to hlavne spociatku drina ), tak sa viem vzit do ich pocitov, ze maju problem sa vysporiadat s neuspechom. Racionalne si mozu povedat aj 100x ze to nie je ich vina, ale ked im nadalej tie clanky serviruju, ze je to vlastne malina rozbehnut kojenie, tak sa mozu citi previnilo a neodcini to ani fakt, ze sa snazili. A verim, ze v nejednej nemocnici na Sk svojim pristupom a nevhodnymi poznamkami rozhodne tej zene na psychike nepomozu. Opakujem, kto nezazil, ten pocit nepozna. Ako ked po uraze dietata racionalne viete, ze to nebola vasa chyba ale vycitky svedomia pretrvavaju a len cas ich zahladi. Tak je to aj s dojcenim.
Ja nechcem nikomu nic kazat (kto som, aby som to robila?). Len reagujem na to, co napisala Renata, ze ju vzdy dojmu nadsene clanky o kojeni… teraz co? Ma sa nad kojenim mavat rukou, aby sa niektore zeny nedojimali? Ma sa pre istotu pisat, ze je jedno, ci dietatu das UM alebo MM, aby sa niektore necitili ako krkavcie matky? Tie clanky, ani propagacia kojenia za to predsa nemozu. Nemoct kojit nie je nicia chyba, urcite to nie je zlyhanie tej matky. Tak preco pocit viny? Ja tomu nerozumiem, sorry. Mne sa strasne paci, co tu napisala MartinaK: Dolezite je vediet, ze ste urobili vsetko, co ste mohli a hlavne svoje deticky velmi lubime 🙂 . Ja to neviem takto pekne napisat ;o(, ale plne sa s tym stotoznujem.
no, dieta mi opat spi, takze to mozem dopisat ;o)
Propagacia kojenia nemoze byt nikdy hystericka. WHO uz v roku 1981 vydala odporucania pre marketing umelych mliek, kde sa pise, ze kazdy rodic ma pravo vediet, ze materske mlieko je nadradene akejkolvek inej strave maleho dietata. Toto ma byt v krajinach dostatocne propagovane. Ak sa nejaka zena dobrovolne vzda kojenia, znamena to, ze to este dostatocne propagovane nie je. Ale o tom samozrejme Renata nepisala, len reagujem na tvoj vyrok.
Ziaden clanok nemoze za to, ze sa nejaka zena citi ako krkavcia matka. Ako som uz pisala – tieto pocity vyplyvaju z niecoho, co ma zena sama v sebe nevyriesene, nie z toho, ze clanok propaguje kojenie. Alebo sa ma vari zacat tvrdit, ze je jedno, ci sa da dietatu umele mlieko alebo materske? Ved to jedno nie je!
O tom vyskume ci skor “vyskume” v Britanii viem, ale odporucam precitat si napriklad toto alebo argumenty v diskusii tu alebo odo mna toto. Tam je povedane vsetko, ja by som sa len opakovala.
Ano, je pravda, ze do materskeho mlieka sa dostavaju aj skodliviny, ktore tam nepatria. AVSAK, vo vacsine pripadoch sa jedna o zanedbatelne mnozstva a celkova kvalita,charakter a jedinecnost materskeho mliecka daleko prevysuje eventuelne negativne nasledky z tychto skodlivin, ak vobec nejake hrozia. A ano, su iste regiony s velmi vysokym znecistenim, kde sa moze zvazit odporucanie niektorym zenam radsej nedojcit ale to su velmi svetle vynimky, takze toto by som neuvadzala ako pausalny fakt na temu dojcenie.
Myslim, ze sa tu bavia mamicky, ktore dojcit chceli takze je zbytocne ohanat sa mamickami, ktore apriori nechceli aj ked mali mlieko, to aj ja povazujem za lahkovazne. Ja plne chapem mamicky, ktorym sa nepodarilo dojcit podla ich predstav, ze sa citia ”ako krkavcie matky”. Ja sama som s rozbehnutim dojcenia nemala problemy ale prve, co ma napada pri vsetkych tych clankoch o dojceni ( nepochybne vsak dolezitych a prospesnych ) je, ze ako preboha sa mozu citit tie, ktore to nedokazali napriek tomu, ze nepatria medzi tych par % co naozaj nemozu dojcit.Napriek tomu, ze sme kazda zena, nie sme uplne rovnake a nie kazdej sa mlieko rozbieha bez problemov, kto nezazil, ten nemoze odsuzdovat a ”kazat” im, ze nech sa s tym neuspechom vysporiadaju, inymi slovami povedane, ze problem je na ich strane a ze nech nevidia to co v tych clankoch nie je. To sa mi zda velmi krute a nefer.
Ano, mne nie je sympaticke rozhodnutie “ja kojit nebudem!”. Materske mlieko je najlepsia strava, aku priroda pre nase deti vymyslela. Ak mlieko mam, tak je pre mna uplne normalne a prirodzene dat ho svojmu dietatu. Ziadne umele mlieko materskemu nesiaha ani po paty. To je neodskriepitelny fakt, nieco, co nespochybnuje ani Nutricia, Nestle, a spol. Je jedno, ci sa to niekomu paci, ci nie. Mne sa nepaci, ak zena moze kojit, ale rozhodne sa nekojit. Prepac, nepaci sa mi to a nevidim dovod, preco by sa mi malo. Pozor, ja nehovorim o zenach, ktore nekoja, lebo nemaju mlieko, alebo ich dieta ma alergiu na nieco, co prechadza cez MM, alebo zenin zdravotny stav nedovoluje kojit (prilis ju to vycerpava), alebo ma depresiu a podobne. Ja hovorim o zene, ktora sa slobodne rozhodne nekojit, lebo nechce. Ja jej to pravo neberiem, ale nepaci sa mi to.
Nech hladam, ako hladam nenachadzam v tych vetach nic urazlive, prepac. Viem, ze zeny, co nekoja tam urzku najdu, ale to je prave to, o com pisem – samy v sebe maju nevyrieseny problem ohladom kojenia a preto im aj obycajna neutralna poznamka robi ujmu. Je to smutne, samozrejme. Ale v provom rade ony samy musia v sebe ten pocit odstranit a potom sa budu moct pozerat na ostatnym bez pocitu krivdy ci coho.
odosielam a pokracujem…
Janka citujem ta:
“preco nekojite, ”
“ta co nekoji”
“kojenie nic nie je” Kojis? Nie? A prečo nechceš kojit?
Ja tam nikde ziadne urazky nevidim.
vlastne ani tie ostatne – ta, co nechce kojit – no a co? Co je na tom osocujuce. Nechce – nechce. Mne to nie je sympaticke, dokonca, ani taka zena mi asi nie je sympaticka, ale na mojom nazore nezalezi.
Velmi sa mylis.. Tak ako su napisane vo mne vzbudzuju nevolu. Ty tam urazky nevidis, pre zenu, ktora nemoze kojit to nie je tak jednoznacne. A nakoniec to zaklincujes tym, ze ti taka zena vobec nie je sympaticka..Ako to mozes takto napisat!!!Ved ty o nej nic nevies a uz ju odsudzujes. V dnesnej dobe sa az hystericky propaguje kojenie. Mamicky, ktore nekoja su v uzadi..ako keby robili nieco hrozne.. A ohladne toho materskeho mliecka..Nic nie je 100 percentne. Aj v materskom mlieku sa nachadzaju skodliviny, ktore sa dostavaju do telicka babatiek. Zijeme v prostredi, kde dychame a jeme skodlive latky s tym nic nenarobis. Naposledy som videla v televizii relaciu, kde anglicki vedci prisli na to, ze v materskom lieku su skodlive latky, ktore sa dostavaju do tela z materialov, z ktorych su vyrobene napr. pocitace.. su to latky, ktore zabranuju horeniu. Ostala som zhrozena, ked som si uvedomila, co som mojim detom cez mlieko davala. Takze tie maminy, ktore mozu kojit nech koja svoje deticky, tie ktore nemozu nech nekoja. Dolezita je laska , naruc a starostlivost, ktoru im poskytujeme.
Renáta, mne tiež chýba viac článkov zaoberajúcich sa prípadmi, keď žena má málo mlieka alebo ho nemá vôbec. Aj ja mám pocit, že väčšina článkov s touto problematikov tvrdí, že každá žena (okrem tých 5 percent, ktoré majú vrodené anomálie bradaviek) môže kojiť do sýtosti a môže ľubovoľne zvyšovať tvorbu mlieka. Ja mám mlieka od začiatku málo. V pôrodnici ma utešovali, že čochvíľa sa mi prsníky naplnia (rodila som u Kocha). Moja malá bude mať o týždeň 5 mesiacov a čakám dodnes. Po narodení som si ju priložila k prsníku hneď, ako to bolo možné. Po prepustení z pôrodnice som ju mala skoro stále prisatú, s malými prestávkami na jedenie (moje) a WC skutočne skoro stále. Pila som čaje podporujúce kojenie na litre. Malá mala 16 dní, keď pediatrička zistila, že má úplne stiahnutý žalúdoček a zošúverenú kožu z nedostatku mlieka. Po pôrode schudla 600 gramov a naďalej nepriberala. Nemala som na výber: musela som pristúpiť na Nutrilon. Malá začala dobre spinkať, bola spokojnejšia, začala priberať. Dodnes si mlieko odsávam. Je to časovo dosť náročné, lebo mi to trvá viac ako trštvrte hodiny, a to niekoľkokrát za deň. Všetci ma odhovárajú, aby som už s tým prestala. Nech robím, čo robím, za 24 hodín si odsajem len 2 deci. Mňa však teší, že aspoň niečo malej môžem ponúknuť. Takže neviem, kde berú laktačné poradkyne tú istotu, že zvyšovať tvorbu mlieka možno u každej ženy neobmedzene.
Zdenka, priznam sa, ze neviem, akym tonom boli povedane dane vyroky, co si tu pisala, ale takto napisane – mnohe z nich v sebe nic o krkavcich matkach nemaju:
“preco nekojite, “
“ta co nekoji”
“kojenie nic nie je” Kojis? Nie? A prečo nechceš kojit?
Ja tam nikde ziadne urazky nevidim.
vlastne ani tie ostatne – ta, co nechce kojit – no a co? Co je na tom osocujuce. Nechce – nechce. Mne to nie je sympaticke, dokonca, ani taka zena mi asi nie je sympaticka, ale na mojom nazore nezalezi.
Vies, ja som reagovala na to Renatine len ma vzdy dojmu tieto nadsene clanky o kojeni, ktore sa tvaria ze moj problem neexistuje… – tie clanky za jej pocity nemozu. A pride mi mierne od veci, hladat popis problemu, ked sa netvori mlieko, v clanku o kojeni…
No a ked vidim, ako su zeny ochotne oplieskat €1200 za nabytok do babatkovskej izbicky a potom, ked sa babatko narodi, mu strcia do ust flasu bez toho, aby sa aspon pokusili o kojenie, tak si myslim, ze tych clankov ospevujucich kojenie je este stale zalostne malo a su malo “agresivne”.
Tolko moj nazor. Opakujem, je mi luto kazdej zeny, ktora nemoze kojit (a ci uz je to z dovodu, ze sa jej mlieko netvori alebo nieco ine). Na druhej strane som za to, aby sa o prospesnosti kojenia, o tom ake uzasne je materske mlieko pisalo viac a viac. A tie, ktore to uraza, nech to necitaju. Aj ked podla mna by to mali prestat riesit a jednoducho prijat fakt, ze nekoja a basta.
Hm, tak potom som sa aj ja ako kojacia matka mohla citit ako krkavcica, pretoze na piesku sa maminy cudovali, ze ako to, ze kojim rocne dieta, ze do polroka, ci 8 mesiacov to staci, ze to povedal aj gynekolog…reci typu ako mojmu dietatu skodim a tak. Ale ja som sa vdaka nim ako krkavcia matka necitila, tak isto by sa nemali citit ani maminy, kt. proste kojit nemohli. Dolezite je vediet, ze ste urobili vsetko, co ste mohli a hlavne svoje deticky velmi lubime 🙂
Doteraz si myslim, ze problem bol v tej snahe stihnut vsetko co sa ziada od mamicky v porodnici – byt dokonala v kazdom smere, co vo mne vyvolalo “stres”. Ked som sa na to spatne pozrela, chybala mi tam ta pohoda “starych cias” – mamicka lezi v posteli a plne sa venuje dietatku a sebe + cela rodina “poskakuje” okolo nich. Mnou vnimana realita – ja som behala ako splasena a plnila poziadavky lekarov, sestriciek a aj oblsuzneho personalu, babetko bolo kdesi nakonci tohto retazca a nemala som cas sa pri nom “zastavit”. Casovo som nemala sancu to stihnut (pretoze tych problemov bolo este viac nez len kojenie) takze som sa dostavala to “totalneho” casoveho stresu. Dufam, ze sa mi to uz nikdy nestane a dufam ze hlupe poziadavky dokazem jednoducho odmietnut.
Noooooo – tiez som nekojila. Bola som uplne mimo. Na porod som sla “nastudovana” a myslela som si, ze som psychicky silna. Ale opak bol pravdou. V bolestiach som sa krutila 5 dni a nakoniec som skoncila na vyvolavacke. Ked sa mala narodila, hned ju odniesli a doniesli mi ju ukazat zabalenu v perinke. K prsniku mi ju prilozila sestrecka asi takto – chytila bradavku a frnk-frnk malej 3x cez pusu. Ja som bola fyzicky uplne grogy a tak mi to bolo akosi jedno v danej chvili. No a o 24 hodin po porode sa zacali problemy s kojenim. Malej boli moje prsniky uplne ukradnute – jednoducho nepila. Dvakrat, trikrat potiahla to nic co som v nich mala a bolo po kojeni. Lekari “ratovali” moje nadute prsniky touto metodou – 15 minut pred kojenim behom po kvapky, ktore boli spolocne na celej porodnici, nasledne snaha za asistencie sestricky o kojenie (s klobucikom, bez klobucika, s vytahovanim bradavky, polohy od vymyslu sveta…), po neuspesnom kojeni rychle na spolocnu odsavacku (tam bola furt fronta ako na chlieb), po odsavacke na prsniky nahodit octanove obklady. Medzitym nejake tie kvapky do nosa, injekcie do dupy na rozbeh laktacie + navstevy kadejakych sestriciek a doktorov, ktori si s ubolenou tvarou veselo prehmatavali, stlacali, tahali moje ubolene prsniky. Najvacie pikoska – jedna sestricka okomentovala moje ploche bradavky slovami – a co robil vas manzel doteraz? Ha, ha – velmi vtipne v danej chvili. K tomu sa pridal vydatny reflux malej. Zaver – skoncili sme na Nutrilone.
Kojenie je skvele, treba ho propagovat a vela o nom pisat a citlivo pristupovat ku vsetkym mamickam – aj tym co nemozu/nechcu kojit.
Uz sa ani nepozastavujem, ze niekedy sa zdravot. personal nedokaze pri kojeni “udrzat na uzde” a byt k mamicke taktny, ked je schopny aj onakvejsich netaktnosti v porodniciach… 🙁
Mne nastastie “didiky” funguju dobre a aj maly je riadny cicavec 😉 (uz 24 mesiacov!) a dufam, ze to bude aj pri daslich detoch.
Musim sa priznat, ze mi nenapadaju velmi lichotive veci, ked viem, ze nejaka mamicka nekoji preto, ze nechce (pre figuru, z pohodlnosti, kvoli fajceniu, aby mohla dieta “odlozit” a pod.) al. si necha natlacit do hlavy “dobre rady mam a svokier” namiesto toho, aby sa riadila svojim instinktom… ale aj taketo matky mozu byt inak dobre a rozhodne nekojenie neznamena krkavcia mat.
Janka, musim ti oponovat. S postojom “krkavcia matka” som sa uz stretla v porodnici a od zdravotníckeho personalu. Ono ti to nikto do oci nepovie priamo, ale postoj k nekojacej mamine je taky. Poznamky typy, “preco nekojite, “to je ta, co nechce kojit”, “ta co nekoji” . “kojenie nic nie je” ,” mlieko nemate preto, lebo nechcete”a podobne. A potom ked si uz doma s babetkom a chodis von tak otazky. Kojis? Nie? A prečo nechceš kojit? sa na Teba sypu zo vsetkych stran. Tak sa necuduj, ze potom si nekojace maminy pripadaju ako krkavcie, ked to pocuvaju uz v porodnici.
ja som prvu dceru kojila 9mesiacov ,potom som sa chystala do prace ,tak sme sa nejako vzajomne bezbolestn eodstavili ,kd sa mi pri synovi na druhy den po porode naliali prsia ,nepochybovala som ,ze budeme sa kojit bez pochybovania o dostatku mlieka/co pri prvom bolo/ ,ale nedalo sa ,zacali velke problemy /ako sa ukazalo mal reflux ,negrcal ,ale potrava sa vratila az do krku/ ,takze chvilami sme papali len po stojacky ,potom z flasky ,niekedy ani to nie ,a zazila som ,ceo je to v noci mat revajuce dieta ,odmietajuce prsnik a tak som odsavanim udrzala laktaciu horko-tazko 4 mesiace ,keby bol prvy ,tak pokracujem ,ale potrebovala ma aj dcera a tak sme sa mliecka vzdali a ani s umelym to nebolo lepsie /ani s A.R/ a tak sme uplne nevzorovo zacali papat ryzove kase a polievky a ovocie ,lebo to mu nerobilo take problemy a v pol roku mal taky jedalnicek ,aky dcera v roku ,ale jest nieco musel a poznam este jedno dieta odchovane na ryzovom odvare ,riez som prezila strasne sklamanie ale uz som sa zmierila anaucila sa vsetko cumloch a ich velkostiach
RENATA, ale tak ma to zaujalo, ze som skusila nieco pohladat. Zatial som nasla toto (v anglictine, nevadi?)
z nejakej diskusie… First of all you are not in the very small percentage, less then 1%, who do not produce milk. We are usually given a little heads up to those women because there breasts do not change in size during pregnancy and they have very specifically shaped and spaced breasts. Very small, very widely spaced and no increase, changes or leaking during pregnancy. What happens is the mammary tissue doesn’t develop during pregnancy. You already told me your breasts have changed and you are leaking, so you do not fall into this group.
Dalej som nasla, ze nadmerne pitie tekutin brzdi laktaciu. Nadmernou sa mysli nad 4 litre denne.
zatial tolko, musim bezat…
RENATA – na uvod musim povedat, ze mi je skutocne luto, ze ti nebolo dopriate kojit. Na druhej strane musim reagovat na to, co si napisala.
Necitala som jediny clanok o kojeni, ktory by nazyval nekojace matky, ze su krkavcie. Dokonca v tom okruhu, v ktorom sa pohybujem, tak nenazvala ziadna kojaca mamina tu, co nekoji. Doteraz vzdy som sa stretla len s tym, ze samotne nekojace mamicky sa samy seba nazyvaju krkavcimi, resp. ze vraj sa na ne niekto pozera ako na krkavcie. Prepac, ale za tieto tvoje pocity si mozes len a len ty sama. Ked sama v sebe vyriesis svoj problem s kojenim (vlastne s nekojenim), ked sa s tym zmieris (asi to nebude lahke), tak zistis, ze nik ta za krkavciu mater nema, ze je to len tvoj pocit. Vies, ja si myslim, ze by sa malo vela pisat o prospesnosti kojenia, pretoze je mnoho zien, co mlieko ma ale kojit nechce, pretoze si myslia, ze umele mlieko sa vyrovna materskemu alebo je dokonca lepsie. Preto su tieto clanky prospesne.
Mimochodom, ja som na mnohych miestach citala, ze asi 2% zien jednoducho nemaju schopnost tvorit mlieko. Boli to clanky o kojeni, kde to hned na uvod bolo spomenute. Dalej to samozrejme nebolo rozoberane, pretoze v clanku o kojeni to jednoducho je mimo temu. Mozno by si sa mohla opytat lekara alebo nieco pohladat na Internete. Podla mna informacie o tomto probleme sa daju najst.
Maj sa pekne, opatrujte sa.
Renata mas pravdu. Niekomu je sudene, niekomu nie je. Ja som mala pôrod nenormalny komplikovany, 2 hodiny po porode som sa dozvedela, ze maly mal “uraz” a nas pobyt v nemocnici sa predlzil z 5 dni na 2 mesiace. Ja som bola v hroznom strese, nic ine som nerobila len plakala (bolo to moje prve dieta). A cela moja 2 mesacna strava pozostavala len z mineralky a trv. mlieka. Myslela som si, ze mlieko stratim kvoli tym stresom a musim povedat, ze po tom vsetkom co sme si uzili, bol maly kojeny do 11. mes. Takze naozaj je to individuálne.
Janka, dakujem a blahozelam ze druheho synceka kojis, ale nejaky rozdiel tam vidim…Ty si to mlieko mala a nechala si sa ako pises odradit a ja som ho namala a odradit by som sa nenechala ak by som ho mala….:o(
Vela stastia v kojeni u druheho synceka (a dalsich :o)
Renátka ja som na tom bola pri prvom synčekovi úplne rovnako ako Ty. Dodnes som sa nezmierila s tým, že som napriek enormnej snahe, nedokázala svojho synčeka kojiť. Najlepšie by bolo zvaliť vinu na moju mamku, ktorá ma od začiatku tlačila k Nutrilonu. Vždy, keď malý zaplakal, vyčítala mi, že je to pre mňa, že som niečo zjedla (za nevhodné pokladala jedlá od čokoládového pudingu cez všetku zeleninu a ovocie až po ryžu s mäsom). Mamka sama mala za mladi problémy s dojčením a asi nechcela, aby som trpela, tak ako ona. Vyčítala mi, že určite mu nechutí moje mlieko, že ho mám “slabé” atď. Ale hlavne ja som sa nemala nechať “oblbnúť”. Pri druhom synčekovi som si už nedala “radiť”, bojovala som, boli chvíle, keď som “túžila ” po časoch s Nutrilonom, mamka ma skoro vydedila, vkuse sme sa hádali, ale výsledok je tu – môj druhý synček má 9 mesiacov a kojenie je pre mňa aj preňho tým najpríjemnejším a najzázračnejším zážitkom z celého dňa. Takže nezúfaj, nič si nevyčítaj, pri druhom to bude lepšie. A ak nie pri druhom , tak pri treťom ….
Zaujimave :o)
Ja som porodila velmi spravne, rychlo, krasne, bez problemov, plynule ako podla ucebnice…Mala som istotu pri porode a mala som istotu ze budem dojcit…A zrazu…Jedne den po porode, druhy, treti, stvrty, piaty den po porode a mlieko nikde!!! Len 2 kvapky divnej zltej tekutiny ktoru som ledva-ledva vytiahla odsavackou nastavenou na najvyssom stupni tahu…Kde sa stala chyba? Maleho som stale prikladala, saci reflex mal fantasticky, pila som litre tekutin…
Kazdy sa na mna prve dva mesiace pozeral ako na krkavciu matku ze si to vymyslam a ze urcite nechcem kojit (keby vedeli ako som po tom tuzila a ze som si inu moznost dovtedy ani nepripustala)…kazdy sa tvaril ze KAZDEJ matke je to dopriate…
No nic, uz je to jedno, maly je na Nutrilone a je zdravy, stastny, spokojny, brusko ho nebolievalo, krasne rastie, je sikovnejsi ako by vo svojich necelych 5 mesiacoch mal byt podla kniziek, takze len od materskeho mlieka urcite zdravie a spokojnost babetka nezavisia, len ma vzdy dojmu tieto nadsene clanky o kojeni, ktore sa tvaria ze moj problem neexistuje…Nikdy som clanok o mojom probleme necitala a poznam viacero zien ktore su na tom rovnako…
To len tak na okraj…Pekny vecer.