Dohovorme sa s deťmi skôr, ako začnú rozprávať: ZNAKOVANIE

Odkedy môžeme učiť dieťatko znakovať? Uveďme možno tú spodnú hranicu, lebo horná je individuálna. Tam sa už znaky vymenia za reč podľa schopností dieťatka.

Ukazovat znaky dětem můžeme třeba už od narození, ale bude samozřejme trvat déle, než děti znaky samy začnou používat. Typický věk, ve kterém děti začnou znaky používat, je mezi 8-12 měsíci. Samozřejmě každé dítě je jiné a některé začnou dříve a jiné později.

Čo všetko už vie „povedať“ dieťa prostredníctvom znakov v tých 8-12 mesiacoch?

Většinou jen základní věci jako Jíst, Pít, Mléko, Spát, Hotovo, Ještě a pak věci, o které se zajímá. Často k prvním znakům patří znaky jako Květina, Čepice nebo Světlo. Moje dcera znakovala Světlo už od 11. měsíců. Vždy, když jsme rozsvítili, nebo když chtěla rozsvítit, nebo také venku ukázala na pouliční lampu vedle našeho domu a řekla mi tím, že si pamatuje, že tam večer je světlo. Je to neuvěřitelné, kolik toho už takhle malá miminka vnímají a bez znaků si toho ani nevšimneme. Rodiče mi často říkají, že jsou překvapení, jak jsou jejich děti chytré. Začnou se pak více zajímat o jejich rozvoj již v ranějším věku. Hlavně tatínkové se cítí blíže dítěti, kterému rozumí.

Môžete popísať situáciu, ku ktorej by asi nedošlo, keby dieťa nevedelo znakovať?

Dítě znakuje PES. Maminka se napřed diví a pak si uvědomí, že venku štěká pes. Řekně něco jako „Ano, je tam pejsek. To jsi ale šikovný, že jsi si toho všiml. To musí být Ben, ten velký černý pes od sousedů.“ Takhle komunikace je důležitá hned z několika důvodů: Došlo k ní, protože dítě bylo schopné ji zahájit a je prokázané, že znakující děti hovoří se svými rodiči častěji. Mají tak více příložitostí slyšet mluvené slovo a učit se tedy mluvit. Maminka dítě pochválila, jak je šikovné. Znakující dítě má více příložitostí být pochváleno  a buduje si tím sebevědomí. Jiným příkladem by byla třeba situace, kdy je dítě na houpačce a přestane ho to tam bavit. Stačí aby ukázalo znak Hotovo a maminka ví, že je čas dítě z houpačky vyndat. Není tedy třeba začít plakat nebo se vztekat, aby to maminka pochopila. Dítě se tak učí efektivně komunikovat už od raného věku a maminka si užívá toho, že se domluví i bez slzyček.

Aký najprekvapujúcejší prípad by ste mohli uviesť? Čo by možno nikto nečakal…

Ty nejzajímavější máme dokonce na webu na https://www.babysigns.cz/.  Jestli vám to nevadí, tak vám můj nejoblíbenejší zkopíruju z našich stránek.

„Zakovi bylo 15 měsíců a už uměl kolem 30 znaků. Mezi nimi i znak, který zanená, že se bojí. Často tento znak používal třeba když v parku uviděl velkého psa a rodiče ho tak mohli zvednout do náruče jestě před tím, než se Zak vyděsil k pláči. Jednou kolem dvou hodin ráno ho Zakova maminka Cathy slyšela hystericky brečet. Běžela tedy do Zakova pokoje a Zak hned začal ukazovat na šaška na poličce a pak ukazal znak, který znamená, že se bojí. Cathy hned věděla, co se děje. Zak dostal šaška předchozí den a moc se mu líbil. Nosil ho s sebou celý den, tak mu ho Cathy dala na poličku, aby až se probudí, šaška viděl. Ale šašek ve tmě vypadá jinak než ve dne a malého Zaka vystrašil k pláči. Cathy se svěřila, že kdyby Zak nevěděl, jak jí má říct, že se bojí a pouze by na šaška ukazoval, myslela by si, že pláče, protože ho chce a dala by mu ho do postýlky. Což by zrovna nebyl nejlepší způsob, jak vybudovat Zakovu důvěru k mamince.“

V Čechách máte organizáciu, ktorá sa znakovej reči venuje. Robíte kurzy pre maminky?

Naše firma má výhradní zastoupení pro produkty Baby Signs v Čechách a na Slovensku. Lokalizujeme produkty a školíme instruktorky, které pak pořádají kurzy. Všechny naše instruktorky jsou pečlivě vybrány, vyškoleny a musí složit certifikační zkoušku.

Mezi instruktorkami najdete zastupce profesí jako lékařky, psycholožky, logopedky, pedagožky atd. Většina z nich jsou také maminky a mnoho z nich znakování již vyzkoušelo i na vlastních dětech.

Už sú vyškolené aj Slovenky?

Zatím jen jedna, ale 6 se jich již připravuje na kurz.. Dvoudení certifikační kurz proběhne v polovině října a po něm bychom měli mít celkem 7 instruktorek na Slovensku v 5 městech.

Odkedy je znaková reč v Čechách? Je to niečo novšie, zdá sa mi…

V Čechách jsme zahajili první kurzy v lednu tohoto roku, ale ve světe se používá již přes 20 let.

Ako ste sa k tomu dostali?

Já jsem se k tomu dostala jako každá jiná maminka. Můj příběh je tu.

Možno by sa mohli mamy opýtať, či to nie je niečo zbytočné a navyše, keď dieťa tak či tak začne rozprávať?

Důvodů ke znakování je mnoho. Nejdůležitějsí je asi ten, že dětem dáme možnost se s námi dorozumět v době, kdy se s námi dorozumět chtějí, ale slova jim to ještě neumožňují … To znamená, že se méně často musí uchylovat k pláči a vztekání, že jim nikdo nerozumí. V rodině je pak více klidu a pohody a prospívá to jak dětem, tak i rodičům.

Čo dalo znakovanie vám osobne ako matke?

Jako většině rodičů, znakování nám zpříjemnilo každodení život s naším miminkem a později batoletem. Je to úžasné, když vidíte, kolik toho už takhle malé dítě vnímá a jak moc se s vámi o to chce podělit. Jako důkaz toho, jak se nám znakování osvědčilo, bych uvedla mé rodiče, kteří byli zpočátku ke znakování skeptičtí. Vždyť vychovali dvě děti bez znakování a daří se jim celkem dobře, tak proč by jejich vnučka potřebovala znakovat? Nepřemlouvala jsem je, ale když Sofia začala znakovat, najednou se s chutí zapojili. Dokonce pro ni i vymýšleli nové znaky a byli náležitě hrdí na to, co všechno vnučku naučili. A to, že se s nima dokázala „pobavit“ už ve věku, kdy ještě nemluvila, je myslím sblížilo mnohem dřív, než by tomu bylo bez znakování.

Ak vás táto téma zaujala, pozrite si reportáž ČT o znakovaní. Nájdete ju v relácii Sama doma.

Ilustračné foto: rodinný archív Michaely Tilton