Děti a peníze

Jak zasáhnout, když se děti hádají o věci

Jak čelit otázce „koupíš mi to?“

Dávání dárků a peněz – kdy a kolik

Co když mají rodiče rozdílné názory

Co dělat, když naše dítě krade…

Podobné problémy zná každý rodič, ale jste si jisti, že se vtěchto situacích chováte správně?

Nepoužili jste někdy třeba slova: „Jestli budeš takový, už ti žádnou hračku nekoupím!“ ? Autorka uvádí příklady, nabízí vhodné postupy jednání (rozlišené podle věku dětí) a radí rodičům, jak odpovídat na žádosti dětí a vychovávat je ke správnému užívání peněz.

Ukázka:

Učte děti umění dostávat a dávat

Rok od roku…

„Ježíškovi jsem napsal o dárky. Měl jsem jich plnou stránku. Ale maminka s tatínkem mi řekli: ,Nezdá se ti, že máš všechno?‘ No a? Když mám všechno, tak už nesmím dostávat dárky?“

(David, 10 let)

„Tatínek prohlásil: ,Letos se s dárky mírněte, protože máme málo peněz.’ Co to má s Vánoci společného? Santa Claus přece za dárky neplatí!“

(Michal, 7 let)

Emotivní zkušenost nezaslouženého obdarování, kterou děti prožívají o Vánocích, poskytuje příležitost je naučit altruismu a štědrosti, které jsou nezbytnými podmínkami vyrovnaného růstu a harmonického rozvoje vztahů zprvu k věcem a později k penězům. Z tohoto důvodu je důležité využít Vánoc k tomu, abychom dětem ukázali radost z obdarování někoho jiného.

1.Když se dětí zeptáme: „Co bys chtěl k Vánocům?“, je vhodné vzápětí dodat: „A co dáme dědečkovi s babičkou? Víš, že dárečky od tebe mají vždycky nejradši.“

Toto drobné gesto pozornosti k ostatním je pro dítě příležitostí začít si budovat vlastní pozitivní obraz.

2.Také obřad rozbalování vánočních dárků nabízí příležitost vychovávat děti k pozornosti vůči ostatním.

V naší rodině bylo rozbalování dárků velkým obřadem. Dárky se rozbalovaly jeden po druhém a každý musel trpělivě čekat, až na něj dojde řada, a dávat pozor na to, co právě otevírá ten, komu bylo rozbalování svěřeno. Když bylo dárků moc, rozdělili jsme rozbalování dárků v průběhu dne na několik etap.Tato metoda zdůrazňovala význam každého dárku, a zejména prohlubovala radost dárce. Tak se naše děti naučily dělit se o radost, potlačovat drobná hnutí žárlivosti a účastnit se radosti ostatních.

(Berry T. Brazelton, známý americký pediatr)

3. Vhodné je po svátcích dětem připomenout, že mají poděkovat všem, od koho dárky dostaly (včetně Ježíška), třeba dopisem nebo obrázkem. Pomáhejme jim vidět hodnotu dárku, který nemusí být drahý, a vyjádřit, proč z něj mají radost – že dárce uhádl jejich tajné přání, protože má oblíbenou barvu, protože byl krásně zabalený, protože byl darovaný s láskou.

4. Způsob, jímž děti mohou projevit svou štědrost, se mění v závislosti na věku. Jestliže je obdarování někoho jiného představováno jako příležitost chovat se jako „velcí“ a vyniknout, nebude ho dítě chápat jako nepříjemnou povinnost, ale jako lákavou výzvu.

Důležité je nepředstavovat dárky jako oplátku za věc, kterou jsme dostali my. Například spíš než: „Musíš dát nějaký dáreček babičce Evě, protože ti pokaždé dává krásné hračky,“ je vhodnější navrhnout: „Pamatuješ si, jakou měla babička Eva radost z toho obrázku, cos jí dal k narozeninám? Co kdybys jí něco pěkného připravil i tentokrát? Ty umíš dávat tak krásné dárky…“

Od 2 do 12 let a výše

Etapy štědrosti

• Ve 2 až 3 letech – i úplně malé děti můžeme naučit, co je to radost z obdarování někoho jiného. Mohou každému členu rodiny nakreslit obrázek a účastnit se rozdávání dárků pro dospělé.

• Ve 4 až 5 letech jsou už děti schopny dát opravdový dárek. Mimořádný význam má pro ně netrpělivé očekávání radosti příjemce a úvahy, co by mu mohlo udělat radost.

Proto má být každý dárek od dítěte přijat s nadšením. Málo zjevné ocenění by pro ně znamenalo velké zklamání.

• V 6 až 7 letech nadchází vhodná doba, kdy můžeme děti vyzvat, aby dárky samy tvořily. Můžeme jim navrhnout, že jim pomůžeme nakoupit materiál (za naše peníze nebo za jejich úspory), aby mohly vytvořit jedinečný a nenapodobitelný dárek.

• Od 8 do 12 let probíhá fáze preadolescence a děti už nepociťují tak velkou chuť někoho obdarovávat. V tomto věku zmatku jsou děti natolik zaujaty svými potřebami a změnami, ke kterým v nich dochází, že na štědrost nemají dost energie. V tomto období však nabývají obrovského významu kamarádi. Proto je podněcujme k přemýšlení, co by mohlo kamarády potěšit.

• Od 12 let výše – dospívající si s obdarováváním rodiny většinou nedělají starosti, na srdci jim leží jiné věci. Připomeňme jim projevy štědrosti, na které byli pyšní, když byli menší, a na které už možná zapomněli.

Jestliže se jim do dárků vysloveně nechce, navrhněme jim, že je mohou nahradit drobnými službami – několik hodin zadarmo pohlídat dítě, nakoupit babičce, vyřídit něco pro tetu.

Když jim svěříme úkoly pro dospělé, ukážeme jim, že uznáváme jejich nové schopnosti.

(ukázka zknihy Děti a peníze, nakladatelství Portál)

Další informace a možnost objednání:

Link na knihu je https://obchod.portal.cz/kniha.asp?Csl=9180&lk=1

Adresa naklad. www.portal.cz