Dospělí většinou neberou na vědomí, že jejich vnímání času se liší od toho, jak čas vnímá miminko. Nechat kojence čekat na láhev dvacet minut je jako nechat dospělého čekat několik dní… Navíc kojenec, který má hlad, to všechno vnímá mnohem intenzivněji: zmocňují se ho bolestné pocity a zlobí se; cítí zklamání, potom zuří, pak je zoufalý, a to tím spíš, že ještě nezískal pojem o tom, že toto utrpení se skončí. To proto hlad vyvolává na začátku života tak silný a imperativní pocit, že nepřipouští žádné odklady. A tento pocit je vnucován miminku, které dostává krmení v pevně stanovenou dobu.
Pokud ho nenecháme čekat a bez úzkosti a neklidu dostane něco, čím by utišilo hlad, vezme si právě takové množství, které potřebuje, a bude tomu věnovat tolik času, kolik mu vyhovuje, aby se nasytilo. Toto množství se při každém krmení mění, stejně jako se může měnit i počet krmení ze dne na den. S postupem času, jak dítě roste, přejde od šesti až sedmi krmení za den k pěti, někdy i ke čtyřem.
Noční krmení
Látková přeměna kojence vyžaduje větší frekvenci jídla než látková přeměna dospělého. Noční jídla jsou pro něj tedy fyziologickou nutností, ale i ona mohou být nepravidelná. V jakém věku přestanou, to záleží na dítěti (bývá to půl roku až rok a půl). V noci stejně jako ve dne je třeba brát v úvahu hlad miminka. Tím spíš, že pokud si spojí neuspokojení potřeby nasytit se s noční dobou, mohou se pak u něj v noci dostavovat okamžiky úzkosti. Ty pak způsobují vznik nezvládnutelných poruch spánku.
Délka krmení
Délka krmení závisí na tom, kolik mléka a jak rychle dítě v daném okamžiku vypije. V tomto ohledu je dobré vědět, že je naprosto normální, když jsou v sání “pauzy”. Miminko nesaje bez zastavení. Tyto pauzy jsou nesmírně důležité. Odpovídají okamžikům, kdy si není jisté, jestli má hlad, nebo ne. Miminko má hlad a je mu nabídnut prs nebo láhev. Pak ho ten pocit dočasně opustí a maminka, protože je pozorná, tomu nechá volný průběh. Miminko pak znovu začne sát. Maminka bere v úvahu touhu dítěte a je dobře, že se nepoddává zklamání, když vidí, že to, co nabízí, není přijímáno.
Co se týče miminka, nemá pocit, že má před sebou “předmět”, prs nebo láhev, který obsahuje mléko; je to pro ně jakési osobní vlastnictví, které sdílí se svou matkou. Ta mu k němu nechává volný přístup, protože věří, že z něj bude mít miminko dobrý prospěch. Tento přístup má na zřeteli individualitu dítěte, které se cítí uznáváno. Když tedy maminka akceptuje tyto pauzy v kojení, napomáhá dítěti budovat vlastní osobnost. Na druhou stranu je známo, že se pauzy prodlužují, pokud se matka znepokojuje a snaží se dítě stimulovat – dítě je pak dezorientováno. Pokud se zdá, že kojenec v určitou chvíli o krmení ztrácí zájem, vyvarujte se “babských receptů”, které spočívají v tahání za ouško nebo štípání, jen aby se “motor znovu nahodil”.
Příliš rychlé krmení připravuje kojence o část potěšení, které nespočívá jenom v nasycení, ale také v sání. Sání mu umožňuje do určité míry uvolňovat motorickou agresivitu a svalovou erotiku. Jestliže se jeho chuť k jídlu musí uspokojit příliš rychle, část napětí se nevybije. Je tedy nespokojen. Je to jako by zdravého dospělého krmili sondou, zažíval by pocit frustrace.
Podmínky krmení
Krmení ať z prsu, nebo z láhve musí být pro dítě i pro maminku skutečným potěšením, chvílí, která je vyhrazena jenom jim dvěma, okamžiky poklidného sdílení. Napjatá nebo úzkostná matka dává dítěti s mlékem pít i svou úzkost. Také je důležité, aby se krmení odehrávalo v klidném koutku, je třeba zaujmout pohodlnou polohu, která by byla příjemná pro matku i pro dítě. Jestli v křesle s polštářkem, aby si maminka mohla dobře podepřít paži, kterou drží miminko, nebo na posteli s podhlavníky, to není důležité. Dítě musí být během krmení podpíráno, ale je mu ponechána volnost pohybu, aby se mohlo ručkama dotýkat prsu nebo láhve; patří to ke slasti z krmení.
Nakonec je důležité, aby poloha mamince umožňovala dívat se na dítě. V této chvíli, která je přímo nabita city, se dítě zhlíží v matčině pohledu. Právě v jejím pohledu existuje. Někteří kojenci ostatně přestávají pít, jakmile maminka uhne pohledem.
(ukázka je z knihy Nechuť k jídlu, brož., 112 s., vydalo nakladatelství Portál, 2002).
Ja mám takmer 3 týždňového syna a tiež mám problém s dĺžkou a frekvenciou kojenia. V nemocnici nám hovorili, že nemáme dieťa nechávať na prsníku dlhšie ako 20,30 min. pretože potom sa s bradavkou už len hrá. A v knihe Happy baby som čítala, že za prvých 5 min. kojenia si dieťa potiahne 90 percent svojej potreby…a čo sa týka frekvencie- snažím sa dodržiavať 3,4 hod. intervaly, a keď plače skôr, tak mu dám aj po 2.5 hod. Detská doktorka v pôrodnici nás vystríhala pred tým, aby sme neprikladali skôr ako po 2.5 hod, lebo dieťa môže ešte nestrávené mlieko potom vygrckať. A s tým grckaním máme problém aj my…Okrem iného často plačeme a sme stále “hladný”.Teda, ak môžem nazvať hladom po takmer polhodinovom ojení strkanie si rúk do úst a cmúľanie všetkého, čo príde malému pod ruku. Neviem, či mám málo mlieka alebo čo, ale po každom kojení odsajem ešte tých cca 10 ml, a kojím len z jedného prsníka-na striedačku.A niekedy sa napapá, zaspí extrémnou rýchlosťou, a prespí aj 4 hod., a niekedy sa naje, stále plače a nie a nie zaspať. Vite mi poradiť čím to je??? Mám málo mlieka alebo malý len vymýšľa? Uvítam aj odpovede na maile: anjelik_majka@centrum.sk, lebo na túto stránku necghodím často. vďaka za každú radu
Pre Ivetu: A mas dost mlieka? Ak ano, nie je potrebne zvysovat produkciu. Davaj si pozor, aby dieta vyprazdnilo pri kazdom dojceni poriadne aspon jeden prsnik a zacni nabuduce na tom, co nebol vyprazdneny. Odstriekaj si, len ak Ti zostane velky prebytok mlieka, alebo ak mas po dojceni v prsniku hrcky.
Mám 3 mesačn údcéru, ešte stále kojím a chcela by som čo najdlhšie. Doporučujú mi po každom kojení odstriekať mielko, že v prsníku nemá zostať ani trocha mlieka a tým sa zvýši tvorba mieka. Je topravda?
Ahojte, nám v porodnici povedali že je treba po kojení na bradavke nechať zaschnúť kvapky mlieka a skutočne to pomáha. Ja svoju 8 týždňovú dcéru kojím stále dosť často, niekedy aj každú hodinu a pol – nemá pravidelný režim ale v noci sa budí maximálne dvakrát. Zvykla som si už kojiť aj vonku, v parku retaurácii atd. Dúfam že sa to nejako ustáli, ale to asi príde časom. Inak aj ja som bola poučená že dieťa treba nechať na prsníku max.15 min. Po mojich kojacich maratonoch som ale Terezku nechala dlhšie a pomohlo to.
Teraz si už so synčekom naše kojenie užívame. Na začiatku to bolo mnoho-mnoho kojení a veľmi veľa času sme tomu venovali. Ale vydržala som. Potom sa kojenie znížilo na 8x v 2. mesiaci. V 3. mesiaci to tolo už len 7 kojení, ale jedno kojenie trvalo až 30 minút a mne sa zapálili prsníky. Začala som si ich umývať pre a po kojení a 2x denne som si natierala prsníky mastičkou /calcium/ a kojenie som obmedzila na 10 min. z každého prsníka na jedno kojenie. Výsledom bol úžasný, ale trvalo to skoro 2 týždne – čo bolo dosť bolestivé pri každom začatom potiahnutí môjho synčeka za bradavku. Teraz ma syneček 3 a pol mesiaca, kojíme 6x denne a kojenie trvá 15-18 min. Kojenie je úžasné. Synček si vyžaduje moju pozornosť. Musím kojiť len sama v miestnosti, len jemu tíško rozprávať, nesmie nič zakričať, alebo začať čítať časopis, pretože prestane papkať a veľmi silno sa rozplače.
bradavku v ziadnom pripade netreba dezinfikovat. po skonceni dojcenia staci bradavke dopriat “vzdusny kupel”. pozor treba davat na vlozky do podprsenky, pri ktorych nie je citit ci je vlozka mokra, a tym padom sa moze stat, ze sa prsnik zapali. pri sprchovani sa nesmu pouzivat mydla a sprchove gely, zmyli by prirodzeny film ktory sa vytvara na bradavke, a taktiez by sa zmyla vona mamicky, ktora je velmi dolezita pre babetko. mileko je vhodne odstrekovat napriklad pred zacatim dojcenia pri velmi naliatych prsnikoch, alebo pre zvyseni laktacie. je to velmi individualne. odstriekane mlieko mozes uchovat v chladnicke jeden den, moze sa zist ak sa ti zda, ze babetko nie je dostatocne najeden, ale to je malo pravdepodobne. v mrazaku sa uchovava 3 mesiace, moze sa zist neskor po 6 mesiaci, na pridavanie do jedal – omacok, polievok, kasi atd.
Ja som zas čítala, že nie je dobré kojiť dlhšie ako 10min. (síce častejšie), vraj sa za tú dobu napapá a potom by sa už len hralo s bradavkou, pričom vznikajú trhlinky, ktoré sa potom samozrejme zapaľujú…
Mala som pár otázok ohľadom kojenia už v rubrike KÝM SA NARODÍ, žiaľ nik mi neodpovedal, preto sa pýtam tu niekoho, kto mi odpovie:*Treba zakaždým bradavku dezinfikopvať aj po a pred kojením alebo stačí ju po kojení len navlhčiť slinkou bábetka?*Každá matka odstrekuje mlieko? A čo s tým odstreknutým potom?*Ako často je to často kojiť?
Potesili ste ma najma riadkami pod medzititulkom Dlzka krmenia. Svoju dnes trojmesacnu dcerku dojcim prakticky od zaciatku v dlzke 25-30 minut a zavidela som kamoskam, ktorych deti su za 10 minut napapane. Nemala som vsak nikdy silu zobrat svojej dcerke prsnik, ked som videla, ze este chce cicat. Aj ked tie ,,pauzy” su niekedy dost dlhe. Ale co uz. Spolocne si to uzivame.